Letem světem 2.část - Čína

Jakkoliv jsem se bála Číny, ať už kvůli nestandartnímu odbavování, jejich víz nebo kvůlu tomu, že se prostě nebudu umět zeptat, jak to je s těma jejich kuframa atd, tak to všechno ze mě spadlo, když jsem si všimla v letadle, těsně před přistáním, jak si partička němců čte průvodce po Austrálii.
A že jsem holka šikovná, tak mě hnedka došlo, že budou muset všechny ty peripetie absolvovat se mnou :) Jako myška jsem potichoučku a pomaloučku jim dělala ocásek a všechno krásně klaplo - musela jsem na imigrační, tak jsem absolvovala krátký pohovor proč jsem v Číně bez víza, vyzvednou kufry a šup na odbavovací haly pro novou letenku. Což je tedy paradox - ačkoliv jsem neměla víza, mohla jsem v klidu opustit Šanghajské letiště:) No nic, prostě Čína no...


Letadlo mělo bohužel zpoždění 5 hodin, tak jsme dostali jídlo - nečekaně rýži, maso (pes nebo kočka nepoznám to:-) a hůlky. Naštěstí jsem to s nima neuměla, tak mě to zabralo asi 3 hodiny, než jsem to snědla a ke svému úžasu mi to ke konci fakt šlo, takže jsem si v shopu "Chinase gift" dva páry koupila:-). Na Pudongu, tak se jmenuje letiště, měli free internet a zásuvku 220v, takže mi de facto nic nechybělo.


Cesta do Sydney byla příííšerná, seděl vedle mě ožralej nemčour, kterej když spal, tak slintal....ble.. Musím říct, že když jsme se dostali do oblasti, kdy letadlo vylítává z oceánu na australskou poušť, tak byly takový turbulence, že jsem to v životě nezažila. cca 10 x za sebou se letadlo propadlo třeba o 50 metrů... no opravdu jako na horské dráze. A hádejte co, ten němčour se poblil, teda jako další polovina letadla. Jako kdybych si to v duchu neříkala, když jsme usedali na svá místa:-)) (BTW. pro mě to bylo konečně trochu vzrůšo, já totiž horský dráhy miluju:)


Dál už to byla pohodička, na letišti jsem měla smluvenej sraz... chlapík od agentury mě zavezl do mého nového bydliště a nic extra se nedělo:-)