Letem světem 1.část

Je sobota večer a já už konečně sedím s letadle plné rozsypané rýže☺. Teď už v klidu můžu napsat všechno, co se odehrálo na letišti.


V noci na 27.tého jsem nemohla, překvapivě, vůbec spát. Usnula jsem někdy kolem 2 ráno a ve 4 jsem byla už vzůhu a promítala jsem si let a to jestli na mě fakt bude na Sydneyským letišti čekat. Ačkoliv jsem byla domluvená s kamarádkou z práce, že mě odveze, tak bohužel, jak jinak (znáte to, kamarádi padli u Stalingradu), měla vypnutý mobil. Na letiště jsem jela metrem. Chlápek u odbavení - evidentně teplej, mě překvapil mojí nadváhou (né mojí, ale mého kurfu :) - vážil 27kg! (Povolenejch bylo dvacet, 1 kg nadváhy = 150$). Kdyby to alespoň zůstalo u kufru... Prý v Číně budu muset se znova odbavit. Dal mi totiž jen letenku Praha - Frankfurt, Frankfurt - Šanghai. Už to vidim jak se budu někde v ČÍNĚ s mojí angličtinou dohadovat o letence a o kufru s nadváhou. Ten chlápek udělal totiž to, že můj kufr dal na váhu "jakoby" napůl. Kufr tedy vážil 17,9 kg.


Právě dostáváme večeři. Je na výběr kuřecí nebo ryba. Já jsem si dala kuřecí s rýží a nějakou tou jejich dobrou omáčkou. Fakt mnamka. Jako dezert luxusní tiramisu. K tomu jsem si poručila dve skleničky red wine. Konečně mi je tepličko - do teď jsem tu mrzla pod tou jejich érčajna dekou.
Vedle mě sedí chlápek - docela urostolej němec a má už 4tý pivo. Vedle něho sedí mrňavej číňan. U toho jsem se docela bavila, když si mazal a rozkrajoval housku máslem :D Všecičko jen špičkou umělohmotnýho nože.
Letadlo je poměrně starý (Airbus 340) a nebo prostě udělaný na malý čínský prdelky. Místa všude kolem mě je fakt poskrovnu. Nemá to ani LCD v opěradle, což si myslím, že je na dlouhých letech fakt základ.
No nic, pro dnešek se loučím. Víno mě začíná ukolébávat, lehnu si na okénko, pustím si luxusní jazz a budu koukat jak se rozednívá nad Asii.


Dobrou noc, strýčku Fido...
... Dobrou noc, děti!