Konečně v Irsku

Dia duit ó Éirinn


Do začátku bych chtěla říct, nikdy nelétejte s Ryanair, protože mě moje tradiční nadváha (né moje, ale kufru:) stála víc než letenka s poplatkama dohromady!


09.12.09 jsem přistála na Dublinském letišti, do krásného slunečného dne (jak nebývá v Irsku touhle dobou moc zvykem...) a ubytovala se v krásném hotelu v centru Dublinu jménem Arlington, kde jsem si dala dvoudenní hálidej. Narozdíl od Sydney, kde jsem bloudila na každým kroku a bez mapy jsem nemohla dát ani ránu, tak tady jsem hotel našla jen na jedno zeptání! Což s mým úžasným orientačním smyslem bylo až nemožný..

pozitiva a negativa z Dublinu:


upřímně, spíš převažujou negativa než pozitiva alespoň z mého pohledu - pozitivní jsou určitě nekuřácký puby s úžasnou atmosférou, ze kterých nepříjdete domů smradlavý jak houmlesáci, což je v čechách běžný, další plus je orientace v městě a velká přehlednost pro cizince, a jako další plus jsou lidi, kteří jsou velmi přátelští, usměvavý a nevím co ještě.. Bohužel centrum Dublinu je velmi špinavé, všude plno odpadků, strašně jsem postrádala veřejné koše, nemám totiž moc ve zvyku házet odpadky na zem...:( Ve městě jsem postrádala atmosféru typickou pro Irsko (například pražské centrum - Malá strana, kolem Staromáku a tak, atmosférou překypuje v jakou kolik denní či noční hodinu), město mě zkrátka nudilo.. Sydney byla famózní, na všechno jsem téměř zírala s otevřenou hubou. Další negativ jsou ceny - fakt všude draho, malý pívo za 3 eura? No kde to jsme... (ale oproti Austrálii je to alespon pitelný..). A NEJVETŠÍ NEGATIV MAJ IROVÉ ZA TO, ŽE SI JAKO MYSLEJ, ŽE BUDWEISER JE AMERICKEJ!!! to mě omejvalo když jsem to slyšela...


13.12.09 jsem si sebrala saky paky a pomalu odkráčela na nádraží. Opět bez mapy a pěšky... Den před tím jsem si na internetu koupila jízdenku do Ennis (tři přestupy, 30 euro:(. Opět jsem jen mohla pogratulovat irum za jejich systém pro cizince, protože jsem s otevřenou hubou strčila platební kartu do speciální mašinky, nezmáčkla jsem ani "A" a vypadl mi lístek do vlaku. WOW... :D


Nakráčela jsem si do vlaku, samozřejmě absolutně do čistýho a moderního, jak jinak a vyslechla jsem si od paní průvodčí kázání, že jako kufr nepatří na sedačku...no jo, ale já prostě 20kg běžně nezvednu, abych ho dala nahóru :) Vedle seděl takovej polák se kterým jsem se bavila celou cestu a učila ho česky.. Když zrovna četl z mého českého irského průvodce, tak přišla průvodčí a zopakovala větu plynulou češtinou. Tak mi se dohadujem anglicky o kufru a přitom jsme si to mohli hezky vyříkat česky:)


Na nádraží v Ennis mě čekala Eleanor, moje budoucí mamka a jeli jsme za tmy domů.. Musím říct, že jsem tu už více jak týden a jsem hrozně ráda za tuhle rodinu (bez agentury), platěj mi relativně dobře, mám auto k dispozici, nemusím se starat o naftu, mám zaplacenej mobil, veškerý jídlo o který si řeknu grátis, dobrej pokoj s výhledem na moře, nechce se po mě uklízet.. moje práce je jen se starat o děti - vozit je do školy ze školy, nakrmit je, hrát si s nimi po škole... mno mam se jak prase v žitě:) Bydlíme v domku u moře, v nádherné rybářské vesničce, která je hodně vyhledávaná turisty pro svoje proslulé cliff of moher, luxusní golfové hřiště, surfařské pláže, pohádkovou přírodu se spousty hrady, lázně... v podstatě je tu vše, tak snad se brzo nebudu nudit:)